Internet představoval revoluční vynález, který přinesl lidstvu neuvěřitelné množství možností, ale také nezanedbatelné množství rizik. Srovnatelným vynálezem s internetem pak byl nepochybně vynález knihtisku v roce 1447.

Starý tiskařský stroj

Knihtisk vynalezl německý zlatník Johann Gutenberg z Mohuče. Byl to opravdu revoluční vynález, který v tehdejší Evropě neměl obdoby. Nicméně že by Johannovi líbali ruce za to, že díky jeho vynálezu se knihy stanou dostupnější i lidovým vrstvám, to se opravdu nestalo. Mniši, kteří se živili přepisováním vzácných knih, s ním vedli zuřivé války a souboje, několikrát mu dokonce zničili jeho knihtiskařskou dílnu. I navzdory všemu tomu příkoří nezabránili, aby se vynález v druhé polovině patnáctého století nerozšířil po celé Evropě včetně Českého království. Pro zajímavost, první tištěná česká kniha byla Kronika Trojánská a vytištěna byla v Plzni. Knihy, které se vytiskly do roku 1500, jsou nesmírně vzácné a mají nesmírnou cenu. Říká se jim inkunábule.
Knihtisková zalomená stránka

Nutno říci, že Johann Gutenberg nebyl tak úplně první a jediný. V Číně byl tisk vynalezen o pět století dříve, nicméně na vliv evropského knihtisku neměl žádný vliv, ten vzniká nezávisle na čínském modelu. Ještě před samotným vynálezem knihtisku existovat dřevotisk, který se využíval k potiskování látek a tapet a časem k tisku drobných modlitebních knih. Výroba však byla náročná a zdlouhavá a pro využití tisku knihy rozsáhlého obsahu byla zcela nepoužitelná.
Starý tiskařský lis

Stejně tak i po Gutenbergovi dochází k rozvoji nových technologií, zvláště pak ve dvacátém století, kdy přichází zlomová technologie ofsetu, která časem vynahradila knihtisk, který se v podstatě využíval neuvěřitelných pět set let s tím, že drobná písmenka, která se sázela ručně, byly koncem devatenáctého století nahrazeny strojovou sazbou a tiskařské lisy modernějšími tiskařskými stroji.